:::::: »   Křepelky a křepelčí vejce neprodávám  « ::::::

Křepelka japonská – popis

KŘEPELKA JAPONSKÁ  (Coturnix japonica)

Křepelka japonská se ve světě řadí mezi nejmenší druhy drůbeže. Chov křepelky japonské nemá v naší republice dlouhou tradici, v mnoha zemích je však křepelka japonská velice hojně využívána. Chov křepelky japonské je přitom výrazně významěnší, než u nás, nejen v asii a na americkém kontinentu, ale i v západní a jižní Evropě.

Křepelka japonská, jak již název napovídá, pochází z Japonska, respektive úplné počátky druhu se udávají z jihovýchodní Asie z oblasti mezi Indočínou a Japonskem.
V Evropě se začaly křepelky japonské chovat až ve 40. letech minulého století, a to zprvu především jako studijní materiál pro laboratorní pokusy. K tomuto účelu byly křepelky oproti jiné drůbeži vhodnější především právě pro malé tělesné rozměry, s tím související malou spotřebou potravy, a při relativně krátkém generačním intervalu velké množství potomstva. Křepelky japonské se pro svoji podobnost s hrabavou drůbeží staly také vhodným modelem dlouhodobých selekčních pokusů.
Do České republiky pronikly křepelky po druhé světové válce, komerční chovy zaměřené na produkci pro konzumaci křepelky a vajec se začaly zakládat až v osmdesátých letech. V 90. letech následoval částečný úpadek, ale v poslední době si tato drůbež získává opět svoje místo na slunci.
Osobně se snažím chov křepelek propagovat a doporučovat.
Typy křepelek
U křepelek se vyskytují dva užitkové typy – nosný a masný brojlerový typ. Nosný prošel intenzivní selekcí na zvyšování produkce vajec a masný byl šlechtěn na zlepšování parametrů masné užitkovosti. Živá hmotnost dosahuje u nosného typu 120 až 180 gramů, u masného typu více než dvojnásobek – až 290 gramů. Snáška začíná u nosnic zpravidla ve věku 35 až 42 dnů s vrcholem kolem 20. týdne stáří. Roční produkce u nosné křepelky může dosáhnout až 320 vajec. Vajíčka váží mezi 11 g (nosné) až 15 g (masné), mají vysokou nutriční hodnotu a obsahují relativně velký žloutek. Jsou vyhledávána především pro svoje prokazatelné účinky na zdraví a vitalitu spotřebitele. Pomáhají proti alergiím, problémům s krevním oběhem a dalším civilizačním chorobám.
Křepelky jsou ve více barevných rázech, nejrozšířenější je přírodní ráz. Poznáte ho již po vylíhnutí. Více informací popíšu v menu BAREVNÉ RÁZY.

 

  • Křepelka pochází z východní Asie, kde je chovaná již dlouhou dobu.
  • Roční snáška křepelek japonských dosahuje 280-320 ks vajec.
  • Denní spotřeba krmiva je 25-30 g. Když snesou vajíčka s hmotností 12 g, tak skoro polovinu váhy krmiva Vám vrátí ve formě vajec.
  • Pohlavně dospívají po 35-ti dnech a první snáška je kolem 42-45 dne. Snůšku začínají už od sedmého týdne. Kohoutci pohlavně dospívají o něco později.
  • Křepelčí vajíčka jsou považovány za lék již přes 300 let
  • Obsahují pětkrát více fosforu, sedmkrát více železa, šestkrát více vitamínu B-1 a patnáctkrát více vitamínu B-12, jako slepičí vajíčka
  • V kosmetice se používají do kvalitnějších krémů, na regeneraci pleti a odstraňování vrásek. Přitom účinné jsou při léčbě lámání vlasů a nehtů
  • Křepelčí vajíčka jsou vhodné do všech jídel, do kterých jste používali slepičí, jen jsou mnohem chutnější a zdravější
  • Léčení s rozdrcenými skořápkami vajec používali už i staří Římané. Skořápky obsahují 90% vápence a 27 různých prvků, které jsou potřebné pro lidský organismus.
  • Minimální trvanlivost vajíček je 60 dní.

 

V produkci vajec patří k nejvýkonnějším nosnicím ( hmotnost vejce tvoří 8,5% z hmotnosti křepelky, zatímco při slepici 3% ). Dle mých zkušeností je spotřeba krmiva od vylíhnutí do pohlavní dospělosti v asi 5 týdnech 1 kg. Spotřeba krmiva na 10 ks vyprodukovaných vajec – 0,4 kg. Spotřeba krmiva za rok snášky – 12 kg. Na dálném východě už výše 300 let používají vajíčka křepelek na alternativní léčení, které jsou považovány za třetí nejlepším po ženšenu a jedu zmije.

U mnoha nemocí se užívá i maso křepelek. Hlavně při těžkých formách astmatu, při fyzickém zatížení, proti tuberkulóze a při nádorových onemocněních jako výpomoc pro organismus.

Křepelčí vajíčka se dají použít do všech jídel, tak jako slepičí, považují se za dietní.

Při surovém používání, během kúr nemají žádné vedlejší účinky, ale když chcete absolvovat kúru najednou s pobíráním léků, tak se nejprve poraďte s lékařem.

Při denním užívání křepelčích vajec a masa podporujete imunitu, normalizuje kardiovaskulární oběh, pomáhá při zdolávání horečky. Kvůli vysokému obsahu fosforu, draslíku a železa má dobrý vliv na paměť. Těhotným ženám ochraňuje kostru a zuby.

 

Teplota a světelný režim

Pokud chcete zajistit maximální snášku, je potřeba křepelkám zajistit teplotu kolem 20 °C. V letních měsících chovám křepelky venku bez přitápění a přisvěcování a nesou mi pravidelně. Když se začne ochlazovat, tak je přemísťuji do vytápěné boudy. Svítit jim doporučuji asi 16 hodin denně. Důležitější pro snášku je světlo, pak následuje teplo…pokud neberu v úvahu krmení a pitný režim.

Pokusně mám jednu klec s 15 + 5 křepelkami venku až do velmi silných mrazů a bez osvětlení. V půlce ledna 2013, kdy byly teploty dlouhodobě kolem nuly a v noci i mrazivé mi nesly 14 vajec denně. Kohoutky k vykrmení mám v králíkárnách i v zimě, dokud nenastanou problémy se zamrzáním napáječek. Toto řeším vložením topného kabelu do vody. Kohoutci jsou samozřejmě otužilí a pozvolna přivyklí na venkovní odchov. Pokud bych je dal z odchovny, kde je 30 °C přímo do mrazivlé králíkárny, zřejmě by to byl problém.

Při koupi – dávejte pozor, aby Vám chovatelé neprodali nemocné, nebo staré jedince. Starší než 1 rok už nekupujte. Nejlepší je kupovat 3-6 týdenní křepelky, které jsou krátce před snáškou a už se dá určit i jejich pohlaví.

Sestavování chovných skupin

Nikdy nesestavujte chovné kmeny násilím. Agresivní jedince je třeba oddělit od ostatních. Když se už jednou porvali, udělají to pravděpodobně  i podruhé. Osvědčilo se mi sestavovat nepříbuzné skupiny ve věku kolem 3 týdnů. Do skupinky zařadím dle velikosti klece 5-30 křepelek. Označím si je a následně redukuji počet. Poměr volím 3 slepičky + 1 kohout, abych zajistil maximální oplozenost, kterou mám nad 80%.

Šarvátky, kanibalismus

Pohlavně vyspělí kohoutci ve věku asi 35 dnů se mezi sebou začínají prát a bohužel to nekončí hezkým pohledem. V lepším případě dám poraněného kohoutka na samotku k zotavení, v tom horším jde na porážku. Kohouti dovedou svou oběť úplně skalpovat nebo ji vyklovat oči.

Když dávám křepelky do menších skupin, tak nejprve dám slepice a kohouty až následující den. Do větších skupin dávám slepice a kohouty  najednou.

Při vložení nové slepice do chovné skupiny je vhodné nejprve kohouta vytáhnout. V opačném případě se slepice leknou od nervózního chování kohouta.

Slepice jsou vůči lidem velmi čilé a zvědavé, ale vůči ostatním jsou někdy nepříjemné. Na kohouty jsou někdy žárlivé a proto  jim mohou i ublížit. Budou jim klovat do hlavy až do krve. Při dobře sestavené skupině se to stává velmi zřídka. Když chcete, aby Vaše křepelky i více let snášely, musíte je nechat přes zimu odpočívat. Po jarním oddechu Vám budou nadále spolehlivě snášet.